Naše Anička má za sebou dlouhé a náročné období a každý profesionální sportovec ví, že v sezóně jsou chvíle euforie tak i velkého smutku. Jak se Anička měla nám nejlépe poví ona sama.
Aničko, sezóna je u konce a nás by zajímalo, jak jsi na tom s únavou.
„Sezóna byla dlouhá, bohužel mě potkalo několik výpadků ze zdravotních důvodů. Teď mě ještě čeká krátká dovolená a pak zpátky do těžké přípravy. Unavená si nepřipadám.“
Co vnímáš jako svůj největší letošní úspěch a proč?
„Asi druhé místo na Mistroství Evropy U23, protože Mistroství světa do 23 let pro mě bylo velké zklamání. Byl to těžký závod a jsem ráda, že jsem bojovala až do konce.“
A jaké závody tě naopak nejvíce bavily?
„Rozhodně Akademické mistroství Evropy v Istanbulu. Celá akce měla úplně jiný charakter a nebyl na nás vyvíjen takový tlak. Sešla se dobrá parta a byla sranda. Navíc bylo více prostoru a svobody na cestování po městě, než je zvykem, a to mám na závodech v cizině ráda. Baví mě poznávat nová místa. Taky nesmím zapomenout na Mistroství České republiky družstev, kde jsem se hodně hecovali s holkama. “
To zní jako hezké zážitky. Myslíš si, že to byla tvoje nejúspěšnější sezóna?
„Ne.“
A co ti bylo v průběhu sezóny největší oporou? Co ti nejvíc pomáhá?
„Moje rodina a kamarádi.“
Každý sportovec má něco jako vlastní moto. Co si říkáš ty, když je ti nejhůř?
„Chleba levnější nebude.“
A co tě v následujících měsících čeká?
„Trénování, trénování, trénování, učení a tak… Teď je důležité najezdit hodně kilometrů na vodě a zapracovat na kondici.“
Otázka nakonec: Na co se teď nejvíc těšíš?
„Na večeři. “